Technická príručka

Podporované platformy a databázové systémy

Pro IS K2 jsou podporovány následující databázové systémy:

Microsoft SQL
Oracle

Microsoft SQL

IS K2 lze provozovat na Microsoft SQL Server 2012 a novější s nejnovějšími SP. Aktuální informace o požadavcích MS SQL Serveru jsou dostupné na stránkách Microsoftu. Pro menší firmy s méně uživateli a daty lze použít MS SQL Express dodávaný na instalačním DVD. Pro aktuální stav doporučujeme online dokumentaci Microsoftu.

Oracle SQL

IS K2 lze provozovat na Oracle Standard Edition nebo Oracle Enterprise Edition s nejnovějšími SP. Pro menší firmy s méně uživateli a méně daty lze použít Oracle XE. Vytvořená databáze je bez volby „Create as Container Database“.

Ovladače pro jednotlivé DB systémy

Při první instalaci systému K2 je v závislosti na zvolené databázi nastaven parametr DRIVER v souboru K2.ini a to pro MS SQL instalaci DRIVER=MSSQL, pro Oracle DRIVER=Oracle.

Seznam driverů K2

MSSQL	– implicitní driver nastavený při čisté instalace
Oracle	– driver pro Oracle

Starší názvy driverů

Jsou zrušeny všechny drivery používající uložené procedury. Pokud je v K2.ini hodnota DRIVER jiná než MSSQL (MS2000, MS2000_P, MS2000GEN, MS2000GEN_P, OLEDB_MS2000, MS_SQLa) a jedná se o driver pro MS SQL, interně se nahradí touto hodnotou.

Síťové protokoly

Pro správné fungování IS K2 na jakémkoliv podporovaném databázovém systému je nutné mít funkční TCP/IP protokol s fungujícím rozkladem adres, tzn. ze stanice musí projít ping jmeno_serveru. Existují dvě možnosti, jak tohoto dosáhnout:

V síti fungují DHCP a DNS servery, které přidělují, resp. rozkládají IP adresy.
Pokud tyto servery v sítí nejsou, je třeba stanice nakonfigurovat pevnými IP adresami a do souboru HOSTS dopsat IP adresu serveru.

Pokud je vše nastaveno správně, musí projít příkaz ping jmeno_serveru.

Terminálové připojení

Terminálové připojení lze provozovat pouze na platformě Windows (Windows Server 2012 a novější). Je potřeba mít zajištěny odpovídající licence na terminálové služby.

Instalace programu K2

Instalaci IS K2 musí provádět uživatel, který má dostatečná práva na server nebo stanici pro zapisování souborů, dále musí mít právo na používání MS SQL nebo Oracle, to podle typu instalace. Pro instalaci na serveru by to měl být administrátor. Je žádoucí, aby instalace probíhaly vždy z jednoho stroje nebo stanice, na kterých se ukládají záznamy o instalaci do registru Windows.

Instalace databázových strojů

IS K2 potřebuje pro svou činnost databázový stroj třetí strany. Je to buď MS SQL pro platformu Windows nebo Oracle pro Windows nebo Linux. Instalace MS SQL Serveru a Oracle je popsána v manuálech výrobců těchto programů, které musí být instalovány dříve než IS K2. Během instalace MS SQL Serveru je potřeba nastavit uživatele, který bude instalovat K2 nebo v budoucnu vytvářet nové mandanty, administrátorem serveru. MS SQL Server může být na přání zákazníka dodaný na instalačním médiu. Dodáván je kompletní a podle toho, jakou má uživatel koupenou licenci je možné jej nainstalovat s touto licencí nebo ve volně šiřitelné licenci Express Edition. Místo Oracle Standard / Enterprise Edition lze pro méně uživatelů a dat použít Oracle XE dodávaný na instalačním CD. Databázové stroje se na CD dávají podle požadavků zákazníka. Instalace se provádí z programu K2Installer.exe, kterým se instalují všechny produkty K2 a podpůrné aplikace. Nápověda ke K2Installeru je v souboru k2installer.chm, kde jsou popsány všechny instalace produktů K2, a vyvolá se stisknutím F1 v běžícím programu K2Installer.

Nastavení MSSQL

Nastavení databází

Pro optimální běh K2 je doporučeno, aby každá K2 databáze měla nastavenu vlastnost "Compatibility Level" na hodnotu "MS SQL 2012 (140)".

Konfigurace pro OLAP

Pro využívání OLAPu je potřeba mít nainstalován Microsoft SQL Server 2012 nebo novější s aktuálním service packem (správná verze je buď Personal edition pro lokální počítač, nebo Standard pro server, verze Enterprise je zbytečná pro standardní klienty K2) s autentizací MS SQL. Dále je potřeba mít nainstalován Microsoft Analysis services ve stejné verzi jako SQL Server.

Jako prohlížeč je možno použít Microsoft Excel nebo K2. Pro používání K2 prohlížeče je potřeba mít nainstalovány komponenty OWC. (Pro editaci z licenčních důvodů také MS Excel).

V některých případech může docházet k problémům při exportu pohledů do Excelu. Vice informací naleznete v Odborném diskusním fóru zde: https://infoservis.k2.cz/ForumEdit.aspx?ThreadID=131108.

Instalace K2

Instalace K2 se provádí nástrojem K2Installer, který je k dispozici na Infoservise v sekci Verze/K2 luna/Ostatní.

Instalace licence

Instalace licence je součástí popisu v nápovědě ke K2Installeru.

Reinstalace programu K2

Reinstalaci IS K2 musí provádět uživatel, který má dostatečná práva na server nebo stanici pro zapisování souborů, dále musí mít právo na používání MS SQL nebo Oracle, podle typu instalace. Pro instalaci na serveru by to měl být administrátor. Pokud neporozumíte všemu, co je napsáno v této kapitole, NEPROVÁDĚJTE REINSTALACI! Před reinstalací na vyšší verzi (první číslo) nebo release (druhé číslo) informujte svého konzultanta, který musí zkontrolovat případně upravit speciální sestavy a skripty. Tyto speciály musíte mít připraveny předem, jinak se může stát, že po reinstalaci nebudou fungovat nebo nebudou pracovat úplně správně.

Získání nové verze

Aktualizované verze jsou k dispozici na www.k2.cz nebo jsou zasílány na CD. Pro stažení verze z webu je potřeba znát heslo pro stažení, které obdržíte e-mailem. Pokud je verze stažena z webu jako *.zip soubor, je potřeba nejprve zkopírovat dodané CD s původní verzí na disk a stažený soubor rozbalit do adresáře K2 v tomto umístění.

Podmínky reinstalace

Při reinstalaci je nutnou podmínkou, že žádný uživatel nesmí pracovat v IS K2. Fyzicky se totiž přepisují soubory ve všech adresářích nebo může docházet ke změnám struktur tabulek. Seznam přihlášených uživatelů je ve správě licencí v záložce „Přihlášení uživatelé“. Před reinstalací je potřeba odhlášení všech uživatelů, které lze zajistit buď přímým příkazem uživateli nebo tlačítkem odhlásit po rozkliknutí položky v přihlášených uživatelích. Toto odhlášení neodhlásí uživatele okamžitě, ale zapíše příznak pro odhlášení uživatele, který si K2 během své činnosti kontroluje. V seznamu uživatel zmizí až poté, co běžící K2 zpracuje tento požadavek a odhlásí se. Průměrný čas bývá okolo 2 min. Před odhlašováním uživatelů je vhodné pustit Reinstalační manažer a v něm nastavit zákaz přihlašování. Poté se bude moci přihlásit pouze uživatel, který tento příznak nastavil, a bude mít na to 6 vteřin. Ve chvíli, kdy je K2 připravena k reinstalaci, je potřeba nastavit Reinstalace povolena. Tento příznak lze nastavit pouze v případě, že je přihlášen pouze jeden uživatel. Instalace K2 si kontroluje, zda je příznak nastaven. Bez něj nejde K2 reinstalovat. Reinstalční manažer lze také použít pouze k zakázání přihlášení do K2.

Zálohování

Před každou reinstalací je potřeba provést zálohu nejen dat, ale i celého adresáře IS K2, pro případ jakékoli neočekávané události během reinstalace. Záloha se provádí ve dvou krocích. Nejprve zálohujeme adresář K2 zkopírováním do záložního adresáře. Poté musíme zálohovat data.

Záloha dat

Na databázových serverech jména databází začínají hodnotou CATALOG z K2.ini. Např.: K2 – konfigurace K2, K2_DEMO – demonstrační data, K2_INIT - inicializační data, K2_???? – data ostatních mandantů. V nástroji administrace DB serveru najdeme příslušný server a všechny databáze začínající hodnotou z proměnné CATALOG a tyto zálohujeme.

Záloha MS SQL

Zálohování databáze je popsáno v kapitole 11 Servisní postupy MS SQL nebo 12 Servisní postupy na Oracle Express Edition.

Záloha Oracle

Zálohování Oracle databází se provádí pomocí postupů na stránkách výrobce Oracle.

Reinstalace

Vlastní reinstalace se provádí spuštěním K2Installer.exe buď z instalačního CD, nebo z místa, kde je udělána kopie instalačního CD (viz kap. Získání nové verze). Během reinstalace se provede Inicializace verze všech mandantů. Při přechodu na verzi MONDE se provádí tzv. přebrání stávající instalace K2, viz nápověda K2Installeru.

Průběh reinstalace

Vlastní reinstalace K2 probíhá v několika krocích.

Odinstalace předchozí verze. V rámci zajištění správného běhu K2 včetně dalších nástrojů, se původní verze K2 nejprve odinstaluje. Během této akce se pouze odstraní dříve nainstalované soubory. Na disku zůstávají všechny pro instalátor neznámé soubory, což jsou uživatelské soubory, speciální skripty a sestavy, soubory vytvořené během práce K2 apod.
Instalace nové verze. Během tohoto kroku se nakopírují nové soubory z instalačního balíku.
Konverze databází. V případě požadavku na zásadní změny struktur tabulek se pouštějí SQL konverzní dotazy nástrojem K2_sqlrs. Typicky je to při změně verze K2 a nebo release.
Inicializace verze fáze 1. Během této inicializace verze se provádějí drobné databázové změny, které vznikly na základě drobných požadavků.
Import licence. Pokud je potřeba a je vybraný správný licenční soubor, dojde k jeho importu.
Import dat. Import dat probíhá do mandantů DEMO, INIT a dále se importují systémové záznamy do konfigurační databáze a všech mandantů.
Inicializace verze fáze 2. Během této inicializace se provádějí různé úpravy nastavení nebo dat, které si vyžaduje práce systému.
Odblokování přihlášení. Pokud není v reinstalačním manažerovi nastaven příznak „reinstalační mód zrušit pouze uživatelem“, dojde k odblokování přihlášení do K2. Tento příznak se může využít v případě, kdy potřebujeme instalovat i další produkty spojené s danou instalací K2.

Problémy při reinstalaci

Nefunkční sestavy a skripty

Po reinstalaci může dojít k tomu, že některé speciální sestavy nebo skripty nebudou fungovat. Je to ve většině případů způsobeno databázovou změnou a je nutné tyto speciály upravit.

Reinstalace skončí s chybou

Může se stát, že reinstalace skončí s chybou. Chyby mohou nastat ve dvou etapách.

Při kopírování souborů. Pokud instalátor zjistí problém během instalace nových souborů, tak buď nově soubory nenakopíruje nebo zahlásí chybu a vrátí změny. Vrácení změn ovšem spočívá v tom, že se odstraní nově nakopírované soubory. Protože ale reinstalace probíhá ve dvou nezávislých krocích viz kap. 5.5, nebudou v cílovém adresáři téměř žádné soubory a záznam o instalaci K2 zmizí ze seznamu v K2. Po odebrání IS K2 je nezbytně nutné zkontrolovat stav souborů k2.ini a sysk2.ini, aby jejich obsah byl stejný, jako před reinstalací, případně je nakopírovat ze zálohy k2.ini.old a sysk2.ini.old, které se vytvářejí před kopírováním nových souborů.
Při konverzi databází nebo importu dat. Pokud k těmto chybám dojde, je vhodné zavolat konzultanta a poradit se. V těchto případech je potřeba vždy udělat kompletní obnovu zálohy jak adresáře K2, tak všech databází. Poté se pouští nová instalace K2 s přebráním K2 ve zvoleném adresáři.

Vytvoření testovací instalace K2 pro reinstalaci

Pokud chceme vytvořit testovací instalaci K2 pro otestování reinstalace K2, měla by proběhnout ve dvou krocích:

Nainstalujeme novou K2 a provedeme obnovení ostrých dat do testovacích katalogů.
Provedeme reinstalaci K2.

Pokud se rozhodneme, že testovací reinstalaci provedeme pouze na zkopírované K2, nemusí být výsledek stejný jako u reinstalace ostré K2. Např. nedojde k odstranění všech souborů, které již nemají ve vyšší verzi smysl a u nepotřebných bpl souborů mohou vyvolávat chyby při spouštění.

Adresáře K2

Struktura adresářů

Základní adresář obsahuje:

programové soubory *.BPL, *.EXE, *.MSG, *.OCX apod.
parametrické soubory *.INI

Pod tímto adresářem je adresář CONF. Ten obsahuje:

adresář Lang s jazykovými formuláři poznámek, bitmapami a soubory nápověd
adresáře *.BMP s bitmapami pro běh K2
parametrické soubory *.INI
adresář ATTACH obsahuje uživatelské adresáře U*, do kterých se ukládají informace potřebné pro upozorňování na nové události

V základním adresáři jsou adresáře firemní (například DEMO). Ty obsahují:

adresář DATA, kam se exportují nebo odkud se importují soubory záloh generované K2 des, hes
uživatelské adresáře U* s uživatelskými soubory, ten obsahuje:

- soubor RF_UZV.PAS, registrační skript uživatelský

- soubor K2SCRIPT.INI, konfigurace editoru skriptu

- soubory *.DSK, konfigurace k editovanému skriptu (soubor má jméno vždy stejné jako skript, který je editovaný)

- soubor CTEMPS.DCI, obsahuje vzory pro funkci Ctrl+J v editoru skriptu

adresář ZALOHA pro různé druhy záloh (např. Vnitropodniková banka, Mzdy)
adresář HOMEBAN pro vstupní a výstupní soubory homebankingu (většinou ještě podadresář ARCH_HB)
parametrické soubory *.INI
soubor RF_FIRM.PAS, registrační skript mandanta (spouští se při přihlášení na daného mandanta)
adresář ATTACH obsahuje uživatelské adresáře U* a několik systémových adresářů (RECYCLED, MAILSRVR, PUBLIC, WORKER), do kterých pošta ukládá přílohy. Ne však přímo – jméno každé přílohy je pomocí hashovací funkce převedeno na dvojici adresářů nnn\nnn a až do nich je příloha uložena.
Adresáře FORM_X, kde X je číslo jazyka, ke kterému se vytahují modifikace formulářů. Adresář obsahuje soubory YYYYYYYY.FRM, kde YYYYYYYY je číslo modifikovaného formuláře. Dále může obsahovat adresáře 0..N pro formuláře jednotlivých skupin uživatelů.
Adresář TRAN pro distribuované zpracování (Přenosy), ten obsahuje:

- Adresář FILES, kde se umísťují jednotlivé balíčky pro příjem, dále jsou v tomto adresáři další podadresáře pojmenované podle zkratek jednotlivých uzlů, v těchto adresářích se ukládají vydávané balíčky pro dané uzly.

- Adresář IN. Ten obsahuje podadresáře pojmenované podle zkratek jednotlivých uzlů, kde jsou v dalším podadresáři BACKUP uložené zálohy přijímaných balíčků.

- Adresář IN_DATA. V případě SQL kompatibilních přenosů obsahuje datové soubory (pro platformu SQL nic) určené pro příjem a podadresáře pojmenované podle zkratek jednotlivých uzlů, které slouží pro rozbalení soubory přijímaného balíčku. Tyto adresáře obsahují datové soubory nebo v případě SQL kompatibilních přenosů soubory *.BIN, dále obsahují podadresář DOC pro rozbalení přenášených dokumentů.

- Adresář OUT. Ten obsahuje podadresáře pojmenované podle zkratek jednotlivých uzlů, kde jsou v dalším podadresáři BACKUP uložené zálohy vydávaných balíčků.

- Adresář OUT_DATA. V případě SQL kompatibilních přenosů obsahuje datové soubory (pro platformu SQL nic) určené pro roztřídění na uzly a podadresáře pojmenované podle zkratek jednotlivých uzlů, kde jsou soubory připravené pro zabalení do vydávaného balíčku. Tyto adresáře obsahují datové soubory nebo v případě SQL kompatibilních přenosů soubory *.BIN, dále obsahují podadresář DOC s dokumenty připravenými pro zabalení.

Adresář ARCH historický z DOSu, ve Windows se nepoužívá

V základním adresáři je adresář DOC s popisy.

V základním adresáři je adresář OLAP s definicí standardních pohledů do OLAPu.

V základním adresáři je adresář SQL s *.sql skripty pro generovaní tabulek (jen SQL verze).

V základním adresáři je adresář SERVISW pro instalaci K2.

V základním adresáři je adresář SupportFiles, kam se ukládají standardní soubory potřebné pro běh standardních sestav. Jeho podadresáři jsou adresáře LangX, které odpovídají jednotlivým jazykům.

V základním adresáři je adresář SESTAVYW pro definici skriptů a sestav. Ten obsahuje:

adresář SPECIAL, ten obsahuje:

- adresář BK2 obsahuje balíčky

- adresář FORM obsahuje formuláře skriptů

- adresář K2R obsahuje speciální skripty

- adresáře *.K2R obsahují skripty, rozdělené do skupin pomocí adresáře

adresář STANDARD, který obsahuje odstraněné skripty a sestavy, které by mohly být nadále používány, ale které již nejsou podporovány a většinou mají své náhrady

Soubory v hlavním adresáři K2

as_developer.exe	Editor skriptu pro tvorbu skriptů bez UI, které mohou běžed pod scriptexem nebo aplikačním serverem.
ed_app.exe
execxmla.exe	Program pro tvorbu kostek OLAPu.
fbclient.dll	Klient Firebird SQL Server.
icudt.dll
isdsutils.dll	Podpora pro datovou schránku.
itextsharp.dll	Podpora pro podepisování pdf.
k2.exe	Program K2.
k2.ini	Parametry, se kterými se spouští K2.
k2_sqlrs.exe	Pouští SQL skripty pro tvorbu tabulek a uložených procedur.
k2activexLib.dll	ActiveX knihovna pro použití K2 v programech podporujících OLE Automation Server např. (Excel).
k2base.bpl	Základní knihovna K2 (obsahuje jen Delphi knihovny a jeden Dialog.RES pro skript), používáno K2.exe a dalšími programy
k2biutils.dll	Podpora pro execxmla.exe.
k2core.bpl	Knihovna jádra K2, používá ji K2.exe a další programy.
k2dms.bpl	Knihovna datových modulů K2, používá ji K2.exe a další programy.
k2forms.bpl	Knihovna základní formulářů K2, používá ji K2.exe.
k2isapi.dll	Rozšíření Internet Information Serveru o přístup do K2 pomocí programu ScriptEx.exe, používá se v internetových obchodech.
k2mailcfg.cpl	Konfigurace poštovní služby K2Mail.exe.
k2p_odbc.bpl	Rozšiřující modul (plugin) K2 pro práci s ODBC komponentami.
k2p_pcs.bpl	Rozšiřující modul (plugin) K2 pro práci s identifikačními kartami, nepovinné, ale bez tohoto souboru nefunguje kartový systém
K2p_rbutt.bpl	Rozšiřující modul (plugin) K2 pro práci s tlačítky.
K2p_zeos.bpl	Rozšiřující modul (plugin) K2 pro práci s knihovnou ZEOS.
k2rep.bpl	Knihovna K2 pro práci se sestavami a skripty, používá ji K2.exe.
k2signutils.dll	Rozšíření potřebné pro digitální podepisování dokumentů.
k2wexport.exe	Externí aplikace pro export dat z K2 do des/hes souborů.
k2wimport.exe	Externí aplikace pro import dat do K2 z des/hes souborů.
libcef.dll
libeay32.dll
Microsoft.AnalysisServices.dll	Podpora pro OLAP.
Microsoft.AnalysisServices. AdomdClient.dll	Podpora pro OLAP.
pdfcp2.dll	Komponenta pro vyváření PDF souborů, použito v sestavách K2 (PDF export pro AM - K2). Soubor se zkopíruje systémového adresáře a zaregistruje komponentu 'PDFCreatorPilot2.piPDFDocument' do systému. K2 se bez tohoto souboru obejde, jen se nebude PDF export nabízet jako platný formát exportu AM sestav.
pdfcp4.dll	Komponenta pro vyváření PDF souborů, použito v sestavách K2 (PDF export pro AM - K2). Soubor se zkopíruje systémového adresáře a zaregistruje komponentu 'PDFCreatorPilot.piPDFDocument4' do systému. K2 se bez tohoto souboru obejde, jen se nebude PDF export nabízet jako platný formát exportu AM sestav.
pdfregistertool.exe	Pomocná aplikace pro zaregistrování pdfcp?.dll kvůli možnosti tvorby pdf souborů.
scriptex.exe	Spouštěč nevizuálních skriptů K2.
security.cryptography.dll	Podpůrné rozšíření pro
setk2password.exe	Program pro nastavení hesla uživatele K2.
setup.log	Záznam instalátoru o prováděných příkazech.
ssleay32.dll
sysK2.ini	Uložení systémových informací programu K2.
tbarcode10.dll	Rozšíření s čárovými kódy.

Práva v souborovém systému

Servisní uživatel K2 (správce):

<Hlavní adresář K2> - složka, podsložky, soubory – úplné řízení

Běžný uživatel K2:

<hlavní adresář K2> - složka, podsložky, soubory – číst, procházet

<hlavní adresář K2>\CONF\ATTACH - složka, podsložky, soubory - zapisovat, vytvářet složky, odstraňovat

<hlavní adresář K2>\CONF\LOOKS\SPECIAL - soubory - zapisovat

<hlavní adresář K2>\ESHOP - složka, podsložky, soubory - zapisovat, vytvářet složky

<hlavní adresář K2>\OLAP - soubory - zapisovat

<hlavní adresář K2>\<mandant> - složka, podsložky, soubory - zapisovat, vytvářet složky, odstraňovat

<hlavní adresář K2>\<mandant>\TABLEMOD.XML – zrušit dědičnost, nechat čtení

<hlavní adresář K2>\<mandant>\EXTFIELDS.XML – zrušit dědičnost, nechat čtení

<hlavní adresář K2>\<mandant>\RF_FIRM.PAS – zrušit dědičnost, nechat čtení

<hlavní adresář K2>\<mandant>\FORM* – zrušit dědičnost, nechat čtení

<hlavní adresář K2>\SupportFiles - číst

Po vytvoření nového mandanta je nutné aktualizovat souborová práva v jeho složce dle výše uvedených pravidel.

Seznam všech parametrů K2.ini

Parametry K2

Název parametru	Popis
ACCCURRENCYALLOWED	Hodnota 1 umožní v účetním deníku (jen pro typ Obecný doklad) vytvářet položky dokladů s různými cizími měnami. Pokud není zadáno, pak se při pokusu o zadání položek účetního dokladu s více měnami zobrazí standardní hláška "Na položkách účetního dokladu jsou různé cizí měny".
ALARMDELAYTIME	Udává čas v sekundách, po kterém dojde k přenačtení seznamu událostí.
AMSINGLEPREVIEW	1 - sestavy jsou zobrazovány odděleně v samostatných oknech
AMCLEARTYPE	Udává kvalitu použitého fontu. 0 - Default, je použita v předchozích verzích K2. Pokud je potřeba použít kvalitu fontu jako dříve, dá se do ini tato hodnota. 1 .. 6 Výchozí hodnota parametru, pokud není použit, je 6 - to je fqClearTypeNatural a tato kvalita vykreslení dává výsledky bližší zobrazení v PDF a Wordu. Čísla jsou mapovány na typ System.UITypes.TFontQuality.
AVOIDPARALLELSESSION	1 - zabraňuje množení session K2 v prostředí Oracle Real Applization Cluster
BEZZMEN	viz. NOLOGCHANGES
BITMAP	Cesta k bitmapám pod CONFem.
CATALOG	Jméno hlavního katalogu pro danou instalaci na serveru.
CHECKAMFILE	Pokud AM soubor změní datum nebo čas dojde při spuštění sestavy k obnově cache. změna AM souboru je ignorována (implicitně) kontroluje se změna souboru
CHECKUNITS	Kontrola změny skriptových souborů, tzn. pokud se změní skriptový soubor, je tato změna ignorována do doby než se vyprázdní cache nebo restartuje K2. kontrola vypnuta (implicitně) kontrola zapnuta
CLIENT	jméno firmy pro uživatele pro přihlášení
CLIENTS	seznam firem oddělených středníkem, které se budou nabízet v combo boxu vstupního okna - implicitní hodnota je DEMO
COLOR	Umožňuje měnit barvy palety K2 na dané hodnoty. Středník odděluje index palety, znak „>“ se píše mezi index palety a jeho hodnotu. Hodnota může být zadána číselně ($0000FF) nebo názvem (clLime). Seznam použitelných indexů: baT_Back pozadí knihy baT_Text text knihy baT_Capt_Back pozadí hlavičky knihy baT_Capt_Text text hlavičky knihy baT_Sele_Back pozadí vybraného záznamu knihy aktuální sloupec baT_Sele_Text text vybraného záznamu knihy aktuální sloupec baT_ISel_Back pozadí inaktivního vybraného záznamu knihy baT_ISel_Text text inaktivního vybraného záznamu knihy baP_Back pozadí prohlížení baP_Text text prohlížení baP_Capt_Back pozadí hlavičky prohlížení baP_Capt_Text text hlavičky prohlížení baP_Sele_Back pozadí vybraného záznamu prohlížení baP_Sele_Text text vybraného záznamu prohlížení baP_ISel_Back pozadí inaktivního vybraného záznamu prohlížení baP_ISel_Text text inaktivního vybraného záznamu prohlížení baZ_Back pozadí změny baZ_Text text změny baZ_Capt_Back pozadí hlavičky změny baZ_Capt_Text text hlavičky změny baZ_Sele_Back pozadí vybraného záznamu změny baZ_Sele_Text text vybraného záznamu změny baZ_ISel_Back pozadí inaktivního vybraného záznamu změny baZ_ISel_Text text inaktivního vybraného záznamu změny baE_Back pozadí editu baE_BackDi pozadí editu disablovaného baE_Text text editu baE_TextZm text editu pro změněné pole baS_Text barva textu status baru baT_Capt_Ed značka pro editovatelný sloupeček knihy baT_Capt_Def značka pro implicitní editovatelný sloupeček knihy baP_Capt_Ed značka pro editovatelný sloupeček prohlížení baP_Capt_Def značka pro implicitní editovatelný sloupeček prohlížení baZ_Capt_Ed značka pro editovatelný sloupeček změny baZ_Capt_Def značka pro implicitní editovatelný sloupeček změny baT_Back2 pozadí knihy 2 baP_Back2 barva pozadí prohlížení 2 baZ_Back2 pozadí změny 2 baT_Sele_Back2 pozadí vybraného záznamu knihy mimo aktuální sloupec baT_Sele_Text2 text vybraného záznamu knihy mimo aktuální sloupec baT_Head_Back pozadí hlavičky skupiny baT_Head_Text text hlavičky skupiny baT_Foot_Back pozadí patičky skupiny baT_Foot_Text text hlavičky skupiny baStromMenu pozadí stromového menu baButtonky pozadí buttonku baDefault barva implicit (default) baU_1 uživatelská barva baU_2 uživatelská barva baU_3 uživatelská barva baU_4 uživatelská barva baU_5 uživatelská barva baU_6 uživatelská barva baU_7 uživatelská barva baU_8 uživatelská barva baU_9 uživatelská barva baU_10 uživatelská barva baU_11 uživatelská barva baU_12 uživatelská barva baU_13 uživatelská barva baU_14 uživatelská barva baU_15 uživatelská barva baU_16 uživatelská barva baU_17 uživatelská barva baU_18 uživatelská barva baU_19 uživatelská barva baU_20 uživatelská barva baU_21 uživatelská barva baU_22 uživatelská barva baU_23 uživatelská barva baU_24 uživatelská barva baU_25 uživatelská barva baU_26 uživatelská barva baU_27 uživatelská barva baU_28 uživatelská barva baU_29 uživatelská barva baU_30 uživatelská barva baU_31 uživatelská barva baU_32 uživatelská barva baU_33 uživatelská barva baU_34 uživatelská barva baU_35 uživatelská barva baU_36 uživatelská barva baU_37 uživatelská barva baU_38 uživatelská barva baU_39 uživatelská barva
COMPANYCURRENCY	Pokud máme definovány Vlastní knihy v růzých měnách, je nutné zadat parametr COMPANYCURRENCY=1.
DISABLECOMMANDCACHE	Pro lepší profilování na driverech MS2000Gen a MS2000Gen_P ve standardním MS SQL Server Profileru lze vypnout cache SQL příkazů pomocí parametru K2 "DISABLECOMMANDCACHE=1". Vypnutí cache má za následek zpomalení zpracování dotazů.
DISABLEMAINTABS	DISABLEMAINTABS=1 vypíná generálně dokování formulářů a sestav do záložek.
DISABLEMEMPAR	Spuštění K2 na firemní databázi, která je v režimu readonly. Typické použití je snapshot. K2 se spustí a umožní čtení záznamů. Pokus o jakýkoliv zápis končí chybou databáze. Lze použít, jako reportovací K2. Conf databáze musí být i nadále umožňovat zápis. DISABLEMEMPAR=1
DISABLESEMIPERMANENT	DISABLESEMIPERMANENT=1 zakáže načtení připíchnutých záložek do plochy. Uživatel o ně přichází a příště už záložky připíchnuté nebudou.
DMCATALOG	Jméno katalogu pro vyhodnocování OLAPu. Pokud není zadáno, použije se hodnota z parametru CATALOG. K2 doplní hodnotu o jméno mandanta a příponu _DM.
DMDATABASE	Jméno databáze pro vyhodnocování OLAPu. Pokud není zadáno, použije se hodnota z parametru DMCATALOG. DMDATABASE musí obsahuje celé jméno databáze.
DMSERVER	Jméno serveru, kde je umístěn stroj OLAPu. Pokud není zadáno použije se hodnota SERVER.
DRIVER	databázový driver, podporovaný K2 viz kap. 2.4.
FIRMA	viz. CLIENT
FUNC	číslo funkce pro spuštění (implicitní je spouštění akcí na popředí)
FUNCINTPARAM	Integer parametr předávaný funkci FUNC.
FUNCSTRPARAM	Stringový parametr předávaný funkci FUNC.
FUNKCE	viz. FUNC
GLMAXRECORDS	Zvýšení počtu zobrazených účetních záznamů v Hlavní knize v části Pohyby. Maximum je implicitně nastaveno na 50 000 záznamů.
HESLO	viz. PASSWORD
FORMDESTROYSLEEP	Čekání při zavírání formuláře kvůli synchronizaci stavů oken mezi serverem a klientem. Z testování vyplynulo nastavení hodnot mezi 80 a 200. Slouží pro korektní zobrazování dialogů na terminálu – nepřekrývání.
HIDDENDIALOGS	Detekce změny Z-orderu dialogů a její následná oprava (prohození). Detekci provádí K2 každou vteřinu, pokud zjistí prohození, pak Z-order opraví. Slouží pro korektní zobrazování dialogů – nepřekrývání. 0 - kontrola vypnuta (implicitně) 1- kontrola zapnuta 2- kontrola zapnuta, jiná detekce, lepší výsledky
ISINMAINTHREAD	Při nastavení na hodnotu 1 způsobí načítání dat infoservisu z webové služby v hlavním threadu a odstraní padání na access violation v DLL od Microsoftu. Týká se zejména pouštění K2 na serverech.
JMENO	viz. NAME
LAYOUT	Zatím má jednu přípustnou hodnotu: LAYOUT=emergency. Tato hodnota zajistí najetí K2 s nouzovou jednoduchou plochou. Když z nějakého důvodu nenajede uživateli plocha, tak se přihlásí pod parametrem emergency. Poté si v K2 vybere požadovanou plochu a při příštím přihlášeni se přihlásí pod ni.
LNGRESOURCEPATH	Používá se v případě chybného načítání BPL, DLL, LNG a EXE souborů v síťovém prostředí, typicky terminálové servery. Dále se načítají jazykové bitmapy, soubory nápovědy a poznámky. Pokud se nakopírují binární soubory K2 na lokální disk terminálového serveru, třeba do C:\ISK2, pak je nutno zkopírovat i CONF a použít parametr "LNGRESOURCEPATH=C:\ISK2\CONF". Ten zajistí načítání resourců K2.LNG z lokálního zdroje.
LOG	pro zadání cesty a jména souboru protokolu, nutné použít navíc i parametr LOGLEVEL
LOGAPPEND	Soubor protokolu se při novém spuštění K2 nevymaže. Pokud se protokol nevymazává, zapisuje se do protokolu datum a čas akce. V případě, že se log maže, zapisuje se pouze čas. zapnutí LOGAPPEND =1 (cokoliv) vypnutí LOGAPPEND =0 nebo LOGAPPEND =“ "
LOGENABLEDTILL	Hodnotou je datum, do kterého se provádí protokolování K2. Po uplynutí tohoto data se protokolování neprovádí.
LOGINLANGNO	jazyk přihlašovacího okna (0, 1, parametr není zadán – angličtina, 2 – němčina, 3 – slovenština, 5 – čeština)
LOGLEVEL	určuje stupeň protokolování operací. Zatím je realizován stupeň 1. Stupně nad 32768 jsou určeny pro dočasné použití pro LOGLEVEL +256 se při zatuhnutí K2 (provádění jedné Btrieve operace je delší než 30s) se vypíše do adresáře LOG\SCREENING seznam uživatelů s transakcemi a právě prováděnýma operacemi při logování transakcí je vidět nejpomalejší operace (není tedy nutné zapínat logování operací)
LOGOPDURATION	hodnota -1 (default) znamená, že se na tento parametr nebere zřetel hodnota 0 znamená, že se protokolují všechny databázové operace (i čtecí) bez ohledu na to jak dlouho trvají (pokud je zároveň zapnuto protokolování operací do souboru - úroveň 4) ostatní hodnoty znamenají, že se protokolují všechny databázové operace (i čtecí), které trvají minimálně daný počet milisekund (pokud je zároveň zapnuto protokolování operací do souboru - LOGLEVEL úroveň 4) Např. LOGOPDURATION=5000 protokoluje všechny databázové operace trvající déle než 5s.
LOGUSER	Protokolovací soubor je rozšířen o číslo uživatele (každý uživatel protokoluje do jiného souboru). zapnutí LOGUSER=1 (cokoliv) vypnutí LOGUSER=0 nebo LOGUSER=“ "
MAIN	hlavní adresář K2, např. X:\K2
MAINONTASKBAR	Vypíná volbu Application.MainFormOnTaskBar. Ta způsobuje problémy při zobrazeni hintu v K2 jako publikované aplikaci. Pokud se uvede MAINONTASKBAR=0 bude volba vypnuta. Rozdíl je vidět v titulku aplikace, kde je jenom přihlášený uživatel. 0 - vypnuto 1 - zapnuto (implicitně)
MANDANT	jméno mandanta pro uživatele pro přesměrování, starší parametr FIRMA
MEMORYPROFILER	Zapne profilování paměti ve skriptu. 1 - povolení profilování 2 - po ukončení K2 zapíše do souboru K2_object_list.txt seznam neuvolněných objektů
NAME	jméno uživatele, který se přihlašuje uživatel
NOLOGCHANGES	Vypne zápisy do souboru ZMĚNY, použití např. NOLOGCHANGES=1 (cokoliv).
NOLOGINMSG	Vypne zobrazování hlášení při přihlašování, když je: problém s licencí překročen počet uživatelů přihlášení do mandanta, na kterého není právo
NOTRANWND	Zobrazení okna transakci 0 - zapnuto 1 - vypnuto
OBR	viz. PICTURES
ORASERVER	používá se při konverzi mezi MS SQL a Oracle jako určení Oracle databázového serveru; pokud je při běžném spuštění zadán SERVER i ORASERVER a K2 běží na Oracle, tak se přednostně bere SERVER
OWNCOMPANY	Nastavení vlastní firmy na AS. OWNCOMPANY=ČísloVlastníFirmy
PASSWORD	heslo pro automatické přihlášení
PICTURES	určuje zobrazování obrázků v K2, hodnoty lze kombinovat 0 – nezobrazuje obrázky v přihlašovacím okně 1 – zobrazuje (výchozí stav) 4 – zmenšené přihlašovací okno pro čtečky
PREFERREDCELLAPP	umožňuje zvolit výchozí aplikaci pro export do tabulkového kalkulátoru, pokud jsou nainstalovány MS Excel i OpenOffice.org Calc oooCalc - OpenOffice.org Calc msExcel - Microsoft Excel (implicitní)
PREFERREDPDFLIB	umožňuje zvolit verzi DLL pro export do PDF 2 - PDFcp2.DLL, verze 2.(implicitně do verze 130) 3 - PDFcp4.DLL, verze 3. 4 - PDFcp4.DLL, verze 4.(implicitně od verze 131)
PREFERREDUNIFORMUI	umožňuje hromadně nastavit Univerzální formuláře všem uživatelům K2 0 - K2 preferuje Univerzální formuláře podle nastavení v parametrech uživatele 1 - K2 vynuceně preferuje Univerzální formuláře
PDFCOMPRESS	zapnutí / vypnutí produkce komprimovaného (menšího) PDF 0 - vypnuto 1 - zapnuto (implicitně)
PDFIMAGEBYREF	export obrázku do PDF jako reference - více stejných obrázků bude ve výsledném PDF uloženo jen jednou => menší PDF 0 - vypnuto 1 - zapnuto (implicitně)
PRODUCEPDFA	exportované PDF vyhovuje standardu PDF/A. Parametr je platný pouze pro PDFcp4.DLL, viz parametr PREFERREDPDFLIB 0 - vypnuto (implicitně) 1 - zapnuto - tedy PDF/A -
PRINTERSENUM	Způsob zjišťování existence tiskáren vcl - podle Borlandu (implicitní) level2 - podle Microsoftu (po otestování bude jako implicitní)
PTLEV1	počet opakování jednotlivých operací pro paralelní transakce (izolační stupeň 1) – momentálně nepoužito (standardně 10)
PTLEV2	počet opakování celých transakcí pro paralelní transakce (izolační stupeň 2) (standardně 10)
PTWAIT	počet milisekund pro čekání mezi jednotlivými pokusy pro paralelní transakce (standardně 100)
REFRESHPRINTERS	Způsobí obnovení seznamu tiskáren vždy, pokud se systém snaží najít tiskárnu podle řetězce nebo pokud je zobrazen PrintDialog. vypnuto (implicitně) zapnuto
REGOFF	nastavení výchozí hodnoty proměnných RDSEnable a RFSEnable skriptů 1 - nastavuje výchozí hodnotu proměnných RDSEnable a RFSEnable na False (zachování stavu před verzí 127.92) když není parametr uveden je výchozí hodnota nastavena na True, pokud nejde o registrovaný skript
REPARCHIVEPATH	Cesta k archivovaným sestavám ve formátu FILE:K2FIRM:REPARCHIVE\ nebo FILE:C:\TEMP.
REQUIREDMODULES	Specifikuje seznam povinných modulů oddělených středníkem. Např.: REQUIREDMODULES=k2p_zeos.bpl;k2p_firma.bpl Pokud K2 nalezne nějaké moduly ve špatné verzi, pak vypíše jejich seznam v hlášení a v případě, nejsou povinné, umožní běh programu. Pokud K2 nalezne jakýkoliv povinný modul ve špatné verzi vypíše o tom hlášení: "Verze 3.X.Y modulu "K2P_???.BPL" je nekompatibilní s touto verzí K2!" a ukončí běh. Pokud K2 nenalezne povinný modul vůbec vypíše hlášení "Chybí povinný modul ..." a končí.
RSOFF	nastavením RSOFF=cokoliv se vypne provádění registrace registrovaných funkcí, využije se především při chybě v registračním skriptu
SCRIPT	jméno skriptu při spouštění scriptexem.
SCRIPTEXRDSON	Zapnutí datových registrovaných funkcí pod scriptexem. ScriptEx má defaultně podporu registrovaných funkcí vypnutu, lze ji zapnou přidáním parametru SCRIPTEXRDSON=1.
SCRIPTRSDEBUG	Zapnutí způsobí pouštění gaugy v režimu bez vytváření threadu.
SCRIPTTIMEOUT	maximální délka skriptu v sekundách, po který má běžet skript spuštěný scriptexem
SERVER	jméno serveru (nainstalované MS SQL 2000) s databází pro driver MS_SQL nebo pro OLAP; pro driver ADOPSQLEXT lze tento parametr použít podobně jako pro MS SQL jako jméno serveru
SESSIONMES	'NO' nezobrazí hlášení při vícenásobném přihlášení
SESSIONNO	číslo pro zajištění startu K2 pod vnuceným číslem session (0…999)
SYMBOLTABLEFIX	hodnota 0 - mechanismus překladu skriptů z verze 137
TESTFRONTY	interval mezi jednotlivým čtením fronty transakcí – sériové transakce (implicitně se fronta transakcí čte v intervalech 100ms), zkrácením intervalu lze zlepšit propustnost transakcí na výkonných serverech a sítích, kde se zpracovává velké množství krátkých transakcí
TIMESERVER	Slouží k nastavení serveru pro časovou synchronizaci, aby měly všechny K2 stejný čas a nebraly je z času lokálního PC.
TIMESERVERB1	Záložní TIMESERVER 1.
TIMESERVERB2	Záložní TIMESERVER 2.
TRANSABUNDLE	max. počet záznamů, které lze zařadit do jedné transakce – zatím použito pouze pro výmaz protokolů o přenosu (standardně 5000)
USEBADDATEFORMAT	hodnota 1 - vrátí pro klasické formuláře původní formát data 'DD.MM.YYYY' Pozn.: Parametr je k dispozici od verze K2 mia.04 a je určen pouze pro verzi K2 mia.
USEDLANGS	seznam jazyků, které se budou zobrazovat k výběru; zadávají se čísla jazyků oddělená středníky
WEEKNUMBERS	Zobrazí číslo týdne v kalendářích. Možné problémy s číslováním jsou popsány zde.
FORMPOSITIONCORRECTION	Pokud je parametr nastaven, kontroluje systém při spuštění umístění okna na obrazovce. Pokud detekuje umístění mimo obrazovku tak okno vycentruje. Implicitně je tato funkce vypnuta a zapnout ji můžeme nastavením parametru na FORMPOSITIONCORRECTION=1.

Zadávání parametrů pro lokální instalaci K2

Pro lokální instalaci K2 lze načítat parametry K2 z lokálního souboru K2local.ini. Parametry je nutné zapsat do sekce [K2].

Priorita parametrů při spouštění k2.exe jako lokální instalace:

Příkazová řádka
k2local.ini
k2.ini v hlavní složce K2

Doporučení: V rámci celé K2 používat pouze jeden název parametru. Např. FIRMA je stejný jako MAND.

Parametry, které nemají význam v ini souboru

INIFILENAME

Alternativní název pro k2.ini. Např. při spuštění K2 takto: k2.exe INIFILENAME=moje.ini se místo souboru k2.ini použije soubor moje.ini umístěný v adresáři u k2.exe (resp. v adresáři určeném parametrem MAIN rovněž v příkazovém řádku)

Spouštění AS developeru

Po spuštění AS developeru se zobrazí okno pro zadání jména a hesla, kam se vyplní stejné údaje, jako pro přihlášení do K2.

pic_t001

Po přihlášení se objeví další okno s tlačítky, která pouštějí editor skriptu nebo sestav.

pic_t002

AS developer lze rovněž spouštět z příkazové řádky stejně, jako např. scriptex s vyplněnými parametry MAIN, SERVER, CATALOG, NAME, PASSWORD, SCRIPT.

Ostatní parametry K2 lze rovněž použít, pokud je AS developer používá, např. logování. Parametry v následující tabulce jsou pouze pro AS developer.

Volitelné parametry:

Název parametru	Popis
TESTCOMPILE	Seznam skriptů nebo sestav z databáze oddělený středníkem, nad kterými se má spustit test přeložitelnosti. V adresáři SESTAVYW se vytváří *.ERR soubory s popisem chyby, pokud dojde při překladu k chybě.

Parametr LOGLEVEL

Parametr LOGLEVEL je číslo, které je dáno součtem jednotlivých bitových hodnot, z nichž každá reprezentuje jinou úroveň protokolu.

Jednotlivé bitové hodnoty tedy znamenají:

Hex	Dec	Popis
0001	1	základní protokol
0002	2	operace do paměti
0004	4	operace do souboru
0008	8	potvrzování transakcí
0010	16	identifikace transakcí
0020	32	odmítnutá přihlášení
0040	64	spouštěné skripty bez registrovaných
0200	512	spouštěné AM sestavy
0800	2048	logování vyjímek na kterých končí K2 nebo skript.
1000	4096	spouštěné registrované skripty
2000	8192	logování všech vytvářených vyjímek

1 Základní protokolování – vypisují se informace o otevíraných souborech, toto protokolování nemá nepříznivý vliv na výkon

2 Btrieve operace do paměti – zaznamenává operace prováděné v rámci transakcí a umožňuje jejich prohlížení v okně pro čekání na dokončení transakce, používá se pouze pro účely hledání operací, na který se serializují paralelní transakce, popřípadě pro zjišťování objemu transakcí z hlediska počtu operací a zjišťování, o které operace jde, toto protokolování nemá nepříznivý vliv na výkon

4 Btrieve operace do paměti – zaznamenává operace prováděné v rámci transakcí vypisuje je do protokolu v okamžiku ukončení transakce, používá se pouze pro účely hledání operací, na který se serializují paralelní transakce, popřípadě pro zjišťování objemu transakcí z hlediska počtu operací a zjišťování, o které operace jde, toto protokolování má nepříznivý vliv na výkon a proto se používá pouze výjimečně při lokalizaci závažných problémů

8 Potvrzování transakcí – nevypisuje do protokolu nic navíc, pouze vynutí dotaz potvrzující ukončení každé transakce, používá se pro simulaci nekončícího uzamčení, pro podrobné prohlížení obsahu transakcí v okně pro čekání na dokončení transakce, toto protokolování má velmi nepříznivý vliv na výkon a proto se používá pouze výjimečně při lokalizaci závažných problémů nebo pro navození simulovaných problémů, používá se ve spojitosti s úrovní 2 nebo 4

16 Identifikace transakcí – do protokolu se vypisují informace o prováděných transakcích, vždy je pořízen záznam o zahájení transakce s daným jménem a časem a záznam o ukončení transakce v daném čase a s daným počtem operací. Používá se pro sledování provozu K2 na paralelních transakcích. Lze vyhodnocovat propustnost systému, počty a doby transakcí, lze vysledovat transakce náročné na počet operací i na čas, lze vysledovat návaznost mezi transakcemi (serializace), slouží pro odhalování úzkých míst při práci v K2, toto protokolování nemá nepříznivý vliv na výkon

32 Odmítnutá přihlášení – zapisuje odmítnutá přihlášení, čas a důvod

64 Spouštěné skripty – vypisuje záznamy o spuštění a ukončení běhu skriptu, používá se pro zjišťování časové a paměťové náročnosti skriptů K2.

512 Spouštěné AM sestavy – vypisuje záznamy o spuštění, ukončení formátování a ukončení s AM sestavy.

2048 Sledování vyjímek, na kterých končí K2 nebo skript.

4096 Spouštěné registrované skripty – vypisuje záznamy o spuštění, ukončení formátování a ukončení s AM sestavy. vypisuje záznamy o spuštění a ukončení běhu skriptu, používá se pro zjišťování časové a paměťové náročnosti skriptů K2, toto protokolování může mít nepříznivý vliv na výkon v případě hojného použití registrovaných skriptů.

8192 Sledování všech vytvářených vyjímek K2 nebo skriptem.

Protokolování výjimek

Pokud je cílem sledování výjimek pouze ve skriptu pak stačí klasická distribuce K2. Pokud je cílem sledování výjimek mimo skript (standard K2), pak je nutné spouštět tzv. debug verzi K2 (asi 70MB EXE), který není součástí distribuce, jehož distribuce je zde. Zapnutí logování se provádí v parametru LOGLEVEL, který je popsán v kapitole Parametr LOGLEVEL.

Funkce používající parametry

Číslo	Název	FuncIntParam	FuncStrParam
712	Test překladu souborových skriptů		Adresář, kde se má překlad spustit

Parametry SysK2.ini

Název parametru	Popis
VERSION	verze K2
RELEASE	release K2
BUILD	build K2
DATABASE	databáze na které běží K2
TYPE	typ instalace
MSSORTLCID	třídění databáze MS SQL - pořadí znaků
MSCOLLATION	porovnávání znaků MS SQL
MSLASTCHAR	poslední znak třídění MS SQL
ORACHARSETID	třídění databáze Oracle - pořadí znaků
ORASORT	porovnávání znaků Oracle
ORALASTCHAR	poslední znak Oracle
LANGUAGES	seznam jazyků, které se budou importovat do LangTr; zadávají se čísla oddělená středníky
SCRIPTDEFINES	umožňuje nastavit globální proměnné pro podmíněný překlad skriptu. Jednotlivé proměnné se oddělují středníkem.

Dodatky

Zobrazování souborů nápovědy chm

K2 používá HTML nápovědu. Společnost Microsoft vydala bezpečnostní záplatu KB896358, která odstraňuje bezpečnostní nedostatky v HTML nápovědě. Po instalaci této bezpečnostní záplaty přestane nápověda K2 zobrazovat text nápovědy. Řešení je popsáno na:

Kontaktujte prosím správce Vaší počítačové sítě. Jedno z těchto řešení je upravit ve Windows registrech hodnotu

HKEY_LOCAL_MACHINE\SOFTWARE\Microsoft\HTMLHelp\1.x\ItssRestrictions\MaxAllowedZone=1 (popřípadě 2).

Následující řádky uložte do souboru s příponou REG a tento soubor spusťte s právy zápisu do registrů na všech stanicích, které požadují zobrazení nápovědy K2. Správce sítě může zmíněná řešení zařadit do doménové politiky.

REGEDIT4

[HKEY_LOCAL_MACHINE\SOFTWARE\Microsoft\HTMLHelp\1.x\ItssRestrictions]"MaxAllowedZone"=dword:00000001

Servisní postupy

Konverze dat K2 mezi jednotlivými DB platformami

Nejdříve nainstalujeme K2 s jiným požadovaným databázovým strojem pomocí K2 Setup do jiného adresáře nebo na jiný server.

V této nové K2 vytvoříme databáze všech mandantů, které chceme konvertovat. V tuto chvíli nezáleží na obsahu tabulek, protože konverze všechny tabulky vymaže a naplní obsahem původních tabulek. Pro urychlení je vhodné importovat data z umístění …\SERVISW\INIT\Data\.

Zkopírujeme adresář CONF a firemní adresáře do nově nainstalované K2 a provedeme následující operace:

Proměnnou SERVER nastavit na MS SQL server
Proměnnou ORASERVER nastavit na Oracle server
Na plochu si přidáme tlačítko, které spustí funkci Správce – Konverze do MS SQL nebo Oracle a stiskneme tlačítka (konvertuj data, konvertuj CONF)
katalogy v MS SQL i Oracle se musí jmenovat stejně

Příklady K2.ini

Tento K2.ini se upravuje v nově nainstalované K2

Oracle -> MS SQL:

Původní soubor

Upravený soubor

[K2]

SERVER=K2_ORA_SERVER

CATALOG=K2

DRIVER=ORACLE

LOGINLANGNO=5

[K2]

SERVER=K2_MS_SERVER

ORASERVER=K2_ORA_SERVER

CATALOG=K2

DRIVER=ORACLE

LOGINLANGNO=5

MS SQL -> Oracle:

Původní soubor

Upravený soubor

[K2]

SERVER=K2_MS_SERVER

CATALOG=K2

DRIVER=MSSQL

LOGINLANGNO=5

[K2]

SERVER=K2_MS_SERVER

ORASERVER=K2_ORA_SERVER

CATALOG=K2

DRIVER=MSSQL

LOGINLANGNO=5

Spuštění konverze

Po spuštění funkce pro konverzi z tlačítka se zobrazí následující dialogové okno (bez textů v horní části).

V bílé ploše se zobrazují informace o konvertovaných tabulkách – počet záznamů a čas spuštění a ukončení. V případě nemožnosti konverze se objeví hlášení !!! ROLLBACK !!!, tabulka se nezkonvertuje a všechny změny se vrátí do původního stavu. Po opravě problému lze napsat její název do editačního pole a stisknout tlačítko Konvertuj.

Ve spodní části jsou tlačítka pro spuštění konverzí:

Konvertuj: spustí konverzi na tabulce zadané v editačním poli.
Konvertuj data: spustí konverzi na všech tabulkách vybraného mandanta, musí se spustit v každém mandantu, kterého chceme kopírovat.
Konvertuj conf: spustí konverzi na tabulkách confu, spouští se jen jednou.

pic_t003

Obr.: Okno pro spouštění konverzí

Při samotné konverzi se pro každou tabulku zobrazí ukazatel stavu a průběhu konverze.

pic_t004

Obr.: Průběh konverze dat jedné tabulky

Použití programu SetK2Password

Program slouží pro nastavení hesla uživatele K2 na SQL serveru.

Postup:

Na SQL serveru změníme heslo uživateli K2, případně vytvoříme uživatel na jiném serveru.
Spustíme program SetK2Password na serveru - lokálním počítači.
Přihlásíme se pod jménem sa s heslem Sa99sqL. Pole server necháme prázdné Poté stiskneme tlačítko přihlásit.

pic_t005

Pokud jsou přihlašovací údaje správné, tlačítko „Přihlásit“ se zšedne a tlačítko „Přidat heslo“ zčerná.

4. Vyplníme pole server, kam napíšeme jméno serveru, kde běží K2, shoduje se s hodnotou SERVER v K2.ini nebo jiný, kam se má K2 přihlašovat. Do pole jméno napíšeme uživatele, pod kterým se přihlašuje K2 nebo pod kterým se chceme přihlásit k jinému serveru. Standardně je to uživatel K2. Do pole heslo napíšeme heslo, které jsme zadali v bodě Všechny hodnoty musí být zadány.

pic_t006

5. Do souboru SysK2.ini SetK2Password zapíše zašifrované hodnoty, pod kterými se K2 bude přihlašovat k serveru.
6. Pokud již existují hodnoty Server - Uživatel, objeví se následující hlášení:

pic_t007

Pokud zvolíme přepsat, přepíší se staré přihlašovací údaje novými.
7. K2 se nyní bude přihlašovat novými přihlašovacími údaji.

Rozšíření souborového modulu

Tato funkčnost je k dispozici pouze s použitím driveru MSSQL nebo Oracle podle databázové platformy.

K2 umožňuje uživatelsky rozšířit libovolné tabulky v K2. Ke každé tabulce lze přidat sloupec, který je možno plnit libovolnými daty. Zároveň lze přidat i nový index tabulky. Je ovšem potřeba mít na paměti, že neuvážené rozšiřování tabulek nebo přidávání indexů může zpomalit běh K2 v modulech, které rozšířené tabulky používají. K tabulkám lze přidávat nebo odebírat nové sloupce nebo indexy. Funkce je zařazena ve stromu v sekci Správce.

Po spuštění funkce se zobrazí formulář se seznamem všech tabulek mandanta používaných v K2.

pic_t008

Formulář rozšíření souborových modulů 0. strana

Po stisku F5 se dostaneme do editace záznamu na 1. straně. Formulář zde obsahuje dva gridy. V horním je seznam nově definovaných polí a ve spodním je seznam nově definovaných indexů.

pic_t009

Zadávání nových polí

Pro zadání nových polí v tabulce je potřeba stisknout klávesu Ins. Objeví se formulář, do kterého se musí vyplnit následující údaje:

Číslo pole - celé číslo od 2000 výše
Popis - popis pole
ProgName - jméno pole v databázi, musí začínat „EX_“
Picture - jak má vypadat zobrazení hodnoty
FieldName - jak se pole bude jmenovat v K2
Typ - datový typ pole (Čas, Celé číslo, Datum, Datum a čas, Desetinné číslo, Reálné číslo, String)
Délka - počet znaků pro stringové pole nebo desetinné číslo
Dec: - počet desetinných míst u desetinného čísla

pic_t010

Obr.: Zadání nového pole typu String

Zadání nových indexů

Nové indexy se zadávají po stisknutí klávesy Ins. ve spodním gridu. Je možno vytvořit index skládající se až z deseti polí. Nové indexy mohou mít vlastnosti, které podporují DB servery a pole mohou být tříděná vzestupně nebo sestupně.

Vlastnosti indexu:

ixUnique - index je unikátní
ixCaseInsensitive - v textových polích nerozhoduje velikost písmen
ixOptFil - index s optimálním plněním
ixClustered - clastrovaný index

pic_t011

Obr.: Vytvoření nového klíče

Uložení změn

Při uložení změn se zobrazí hlášení o nutnosti zkonvertovat měněnou tabulku.

pic_t012

Pokud jsme si jisti, že chceme změnu provést, stiskneme Ano.

pic_t013

Dále je vhodné zálohovat tabulku prodej. Z K2 ve správě databází zvolíme export příslušné tabulky. Po konverzi se zobrazí protokol.

pic_t014

Proto, abychom mohli pracovat s novým polem, je potřeba restartovat K2, protože v paměti zůstávají staré údaje o tabulce.

pic_t015

Změny se ukládají v adresáři firmy v souboru TableMod.xml. Soubor, který se vytvoří z výše uvedených příkladů vypadá následovně:

<?xml version="1.0" encoding="Windows-1250"?>

<TableMod><field><FileNo>123</FileNo><FieldNo>2000</FieldNo><Description>Nové pole v tabulce prodej </Description><ProgName>EX_PNove </ProgName><FieldName>EX_FNove </FieldName><FieldPicture>S25 </FieldPicture><FieldType>1</FieldType><FieldLen>25</FieldLen><FieldDecLen>0</FieldDecLen></field><index><FileNo>123</FileNo><Description>Nový klíč </Description><IndexName>By_EX_PNove </IndexName><Attributes>0</Attributes><Segment1>2000</Segment1><Segment1C>1</Segment1C><Segment2>8060929</Segment2><Segment2C>0</Segment2C><Segment3>8060930</Segment3><Segment3C>0</Segment3C><Segment4>8060931</Segment4><Segment4C>0</Segment4C><Segment5>0</Segment5><Segment5C>0</Segment5C><Segment6>0</Segment6><Segment6C>0</Segment6C><Segment7>0</Segment7><Segment7C>0</Segment7C><Segment8>0</Segment8><Segment8C>0</Segment8C><Segment9>0</Segment9><Segment9C>0</Segment9C><Segment10>0</Segment10><Segment10C>0</Segment10C></index></TableMod>

Odebrání změn

Pokud zjistíme, že již nepotřebujeme námi definované pole, např. z důvodu, že standard K2 vytvořil podobné nebo stejné pole, je možné námi vytvořená pole nebo indexy odstranit. Poté proběhnou stejné konverze jako v bodě 12.4.3 a zobrazí se protokol o provedených změnách.

pic_t016

Přenos rozšíření mezi mandanty

Postup:

V mandantovi, do kterého chceme přenést rozšíření, vybereme volbu z menu Formulář – Akce – Převzít rozšíření
Objeví se formulář pro výběr mandanta, ze kterého chceme převzít rozšíření.
Po výběru mandanta se kontrolují pole a klíče na duplicity a o výsledku je vypsán protokol.
V případě, že je vše v pořádku, postupuje se dále stejně jako v kapitole 10.3.3 Uložení změn.
Do nového mandanta je nakopírován soubor TableMod.xml.
Po vytvoření polí je potřeba restartovat K2, aby se změny projevily.

Rizika použití rozšíření

Přenosy

U tabulek, které se přenášejí mezi pobočkami, se musí nejprve přenést rozšíření a poté teprve vlastní přenos dat. Platí to vždy po vytvoření rozšíření nebo změně struktury tabulky.

Mzdy a VPB

U těchto modulů dochází při zálohování k uložení celého záznamu a tím pádem, pokud dojde ke změně struktury tabulky, dochází k nekonzistencím. Proto po změně jakékoli tabulky mezd nebo VPB, je potřeba příslušnou zálohu vymazat.

Externí doplňková pole

Definování externích doplňkových polí (EDP) se provádí ze stromového menu Správce - Systém - Externí doplňková pole. EDP se týkají pouze hlaviček datových modulů, viz výběr v poli Datový modul na 1. straně.

Definice pole

Pro zadání nového pole jsou potřeba na formuláři vyplnit následující pole:

Datový modul - se kterým DM je pole svázáno
Číslo pole - každé pole musí mít v rámci jednoho DM unikátní číslo v rozsahu <1, 99>
Popis - popis pole
Progname - jméno, pod jakým se k poli bude přistupovat
Fieldname - jak se pole bude jmenovat v K2
Typ - datový typ pole (Čas, Celé číslo, Datum, Datum a čas, Desetinné číslo, Reálné číslo, String)

Dále lze vytvořit na EDP vazby, které se definují při výběru vazby (v poli vazba je jiná hodnota než 0). V tom případě jsou potřeba vyplnit i další pole parametrů vazby, pokud je vazba vyžaduje. Příznaky povinná a testovaná říkají, že pole při uložení formuláře DM, nad kterým je EDP vytvořeno, budou při uložení vyžadována (povinná) a nebo kontrolována na správnou hodnotu (testovaná).

pic_t017

Definice EDP jsou uloženy v adresáři mandanta v souboru ExtFields.xml. Příklad souboru:

<?xml version="1.0" encoding="Windows-1250"?>

<Qfields><field><BindPar3>0</BindPar3><BindCheck>0</BindCheck><BindReq>0</BindReq><BindPar4>0</BindPar4><BindPar2>0</BindPar2><BindPar1>0</BindPar1><Bind>0</Bind><FieldDecLen>0</FieldDecLen><FieldLen>20</FieldLen><FieldType>1</FieldType><FieldName>PevUmi </FieldName><ProgName>PevUmi </ProgName><Description>PevUmi </Description><FieldNo>1</FieldNo><DMNum>19</DMNum><Selection> </Selection><ActualDate>22.11.2007</ActualDate><ActualTime>12:32:46</ActualTime><SQLOrder>1</SQLOrder></field></Qfields>

Porovnání s rozšířením souborových modulů

Rozdíly mezi externími doplňkovými poli a uživatelským rozšířením tabulek:

Externí doplňková pole	Rozšíření souborových modulů
vytvoří se pouze v případě, že mají vyplněnou hodnotu	existují vždy bez ohledu na vyplnění.
ukládají se ve speciální tabulce	jsou součástí tabulky, kde byly vytvořeny
ve skriptu jsou přístupná pouze jako pole DM	ve skriptu jsou přístupná jako ke standardní pole xFile nebo DM
indexy se neřeší	mohou se vytvářet vlastní indexy
nové pole se nemůže přidat do indexu, protože není součástí tabulky, nad kterou běží DM	nové pole může být součástí indexu
nedají se uživatelsky smazat	sloupce se mohou libovolně vytvářet a mazat
vazba se definuje při vytváření pole	vazbu je potřeba vytvořit pomocí RF stejně jako u jiných polí tabulky, pokud ji nevytváří K2

Servisní postupy MS SQL

Záloha databáze

V Enterprise Manageru se připojíme ¨k příslušnému serveru.
Klikneme pravým tlačítkem myši na databázi, vybereme volbu Tasks a zvolíme Backup ….
Na záložce General stiskneme tlačítko Add a napíšeme cestu a jméno souboru nebo vybereme jednotku, kam se mají zálohovat data.
Na záložce Options můžeme zvolit, zda chceme přidat zálohu k již do již existujícího, Append to the existing backup set, nebo chceme přepsat stávající soubor, Overwrite all existing backup sets.
Stiskneme tlačítko OK.
Tím se provede záloha SQL databáze.

Přenos dat K2_mandanta z jednoho serveru na druhý (kopie)

Tyto úkony provádí správce, který má administrátorská práva na MS SQL serveru.

Nejdříve je třeba provést Backup databáze kterou chceme kopírovat, viz předchozí kapitola.
Na cílovém serveru je potřeba mít připravenou databázi a to buď již existující z minulé kopie nebo je potřeba ji vytvořit.
Pak je třeba provést Restore databáze do této nově vytvořené databáze.
Klikneme pravým tlačítkem myši na databázi, vybereme volbu Tasks a zvolíme Restore, Database ….
Na záložce General vybereme From device a dále vybereme pomocí tlačítka vedle editačního pole soubor se zálohou, vytvořený podle předchozí kapitoly.
Ve spodní části okna vybereme zálohu, kterou chceme obnovit. V případě, že se provádí Append, viz. předchozí kapitola, tak se ve spodním okně objeví tolik řádků, kolik je záloh v daném souboru.
Na záložce Options je potřeba zaškrtnout Overwrite file with existing database (WITH REPLACE), čímž se přepíší data v cílové databázi.
Dále je potřeba zkontrolovat, zda jsou správně nastaveny cesty k souborům mdf a ldf. Tyto soubory musí existovat a přepíší se daty ze zálohy.
Stiskneme tlačítko OK.

Nastavení práv uživatele K2

Toto nastavení se provádí po přenesení nebo obnovení zálohy pokud při spuštění K2 se objeví chyba připojení k databázi.

pic_t018

Obr.: Chyba, když není správně přiřazen uživatel K2 na MS SQL serveru

V nově vytvořené databázi v sekci databáze - Security – Users smažeme uživatele K2 a pokud je to nutné, tak i schéma.
V uživatelích DB stroje v sekci server - Security – Logins klikneme na uživatele K2 a zvolíme Properties.
Na záložce User Mappings vyhledáme nově vytvořenou databázi, označíme ji ve sloupci map a ve spodní části okna ještě označíme db_owner.
Stiskneme tlačítko OK a tím je databáze připravena pro použití v K2.

Editace databází pomocí SQL Server Enterprise Manager

Pomocí SQL Management Studia lze editovat záznamy v tabulkách databází. V sekci Tables si vybereme tabulku a v kontextovém menu zvolíme Edit Top 200 Rows.

Zálohování dat

Co se má zálohovat:

IS K2 (SQL) – do souboru pomocí SQL nástrojů a pak na pásku pomocí NTBACKUP
Server „SERVERK2“ – na pásku pomocí NTBACKUP

Server SERVERK2

SQL databáze

Na tomto serveru jsou zálohovány jen SQL databáze. Na serveru SERVERK2 jsou vytvořeny SQL JOBy, které zajistí zálohu do souborů (viz Seznam databází a Backup Devices).

Seznam databází:

Název	Recovery Model	Kdy a jak
K2	Full	každý Pá Database – Complete (20:15), So až Čt Trans. Log (20:15)
K2_FIRMAxy	Full	každý Pá Database – Complete (20:25), So až Čt Trans. Log (20:25)
K2_FIRMAxy	Simple	každý Pá Database – Complete (20:30)
Master	Simple	denně Database – Complete (20:00)
Model	Full	každý Pá Database – Complete (20:05), So až Čt Trans. Log (20:05)
Msdb	Simple	denně Database – Complete (20:10)

Poznámka: U vytváření JOBů si dát pozor, zda-li se bude Backup Device přepisovat nebo se do něho bude přidávat.

Příklad nastavení JOBů pro databázi K2:

K2 backup Full	každý Pá	20:15:00 h	přepsat
K2 backup Log NeazCT	od Ne do Čt	20:15:00 h	přidat
K2 backup Log SO	každou So	20:15:00 h	přepsat

Backup Devices:

Name	Device Type
K2 Full	Disk Backup
K2 Log	Disk Backup
K2_FIRMAxy Full	Disk Backup
K2_FIRMAxy Log	Disk Backup
K2_FIRMAxy_DM Full	Disk Backup
master Full	Disk Backup
model Full	Disk Backup
model Log	Disk Backup
msdb Full	Disk Backup

NTBACKUP

Každý den v 21:30 se spustí naplánovaná úloha SERVERK2_TAPE.CMD v uživatelském kontextu SERVERK2\ZALOHA. Tato úloha spustí NTBACKUP.EXE.

Nastavení NTBACKUP – ukládaní na pásku:

Zdroj – co se bude zálohovat (SERVERK2.BKS):

C:\

D:\

SystemState

Páska:

libovolně pojmenována páska

Servisní postupy na Oracle Express Edition

Níže popsaný postup zálohování Oracle Express Edition je možný pouze pro instalaci v prostředí MS Windows. Nutnou podmínkou je velikost místa na disku. Samotná databáze pro použití s IS K2 potřebuje minimálně 20GB prostoru a pokud jsou zálohy prováděny na stejný disk je potřeba si uvědomit, že jedna záloha si vyžaduje asi 1,5GB a to data K2 obsahují pouze databázi Conf, Demo a Init. V případě nefunkčnosti K2 může být s vysokou pravděpodobností problém s místem na disku. Zálohu lze spustit pouze na počítači, kde je nainstalován Oracle XE.

Zálohování dat

V Oracle Express Edition zálohování databáze spočívá v zálohování fyzických souborů, které tvoří databázi. Jsou to jednak datové soubory, jednak soubory uchovávající řídící a systémové informace, dále pak soubory s parametry pro práci serveru (SPFILE) a v případě, že máme aktivní režim ARCHIVELOG, tak i soubory protokolu pro případnou obnovu posledních transakcí. Při používání databáze s IS K2 je zapotřebí mít parametr ARCHIVELOG vždy zapnutý. Stav nastavení parametru ARCHIVELOG zjistíme na hlaví stránce pro správu databáze v grafickém bloku Usage monitor. V případě, že při zálohování K2 není tento mód zapnutý, K2 připraví skript, který se o vše potřebné postará.

Vlastní zálohování K2 probíhá pomocí skriptu Zálohování Oracle XE, který najdeme pod klíčovým slovem Správce. Tento skript je možno pouštět pouze na stanici nebo serveru, kde je nainstalována databáze Oracle Express Edition. Skript je nastaven tak, že si zkontroluje všechna potřebná nastavení a uživatel pouze odklikává hlášení. Uživatel při zálohování pouze může odsouhlasit krok nebo ukončit skript a záloha nebude provedena. Skript v podstatě pracuje ve dvou režimech. První: skript potřebuje pro svou činnost a správnou funkci zálohování přenastavit některé parametry databáze. Tato část upozorní uživatele na nutnost ukončení všech ostatních běžících K2, kromě té, ze které se skript pouští. Tato K2 se ukončí automaticky a po provedení zálohy se opětovně pustí. Uživatel bude vyzván standardním spouštěcím dialogem K2 k zadání hesla. Druhý režim provede zálohu za běhu, kdy zálohování čeká na ukončení transakcí. V tuto chvíli je vhodné přestat po dobu zálohování pracovat s K2 na všech stanicích, aby záloha proběhla co možná nejdříve.

První spuštění skriptu se nesmí spouštět jako naplánovaná úloha, neboť vyžaduje odezvu uživatele. Druhé a další spuštění lze pouštět automaticky jako naplánovanou úlohu, pokud nejsou prováděny změny v nastavení databáze, které mohou způsobit běh skriptu v prvním režimu. Jedná se o nastavení parametru ARCHIVELOG a db_recovery_file_dest_size, která musí být aspoň 20GB.

Popis skriptu Zálohování Oracle XE

Parametry

BackupPath	Cesta k úložišti záložních souborů. Pokud je tento parametr nastaven, je porovnán s dříve nastavenou hodnotou v databázi Oracle XE a pokud se tyto hodnoty liší, provede se přednastavení parametru v databázi Oracle XE. Pokud je parametr prázdný nebo se shoduje s nastavenou hodnotou, neprovádí se žádné přednastavení. Implicitní hodnota není nastavena. Cesta musí být lokální v rámci počítače.
ArchivePath	Cesta do adresáře archivu záloh. Tento parametr může nebo nemusí být nastaven. Pokud je nastaven, provede se zkopírování aktuálního záložního souboru do tohoto umístění. Implicitní hodnota není nastavena. Cesta může být i síťová.
ArchiveCount	Počet záložních souborů, které se mají uchovat. Pokud je tento parametr > 0, budou se mazat soubory v archivním adresáři tak aby po dokončení zálohy byl v adresáři, uvedeném v parametru ArchivePath, počet souborů odpovídající nastavené hodnotě. Minimální počet záloh pro obnovu databáze jsou 2, proto pokud je hodnota parametru 1, nastaví se na 2. Implicitní hodnota je 3.

Průběh skriptu a možná hlášení

1. Skript kontroluje zda běží na Oracle. Pokud ne, objeví se následující hlášení a skript končí.

pic_t019

2. Skript kontroluje, zda se jméno počítače shoduje se jménem serveru. Zálohu lze totiž provádět pouze na počítači, kde je nainstalován Oracle XE.

pic_t020

3. Skript kontroluje, zda existuje cesta do adresáře Oracle XE. Pokud cestu nenalezne, končí.

pic_t021

4 Skript kontroluje, zda se na standardním místě nachází dávkový soubor, který provádí zálohu. Pokud ne, skript končí.

pic_t022

5. V případě, že je požadováno zálohování souboru zálohy, skript kontroluje, zda existuje adresář pro uchovávání záloh záložních souborů. Pokud ne, končí.

pic_t023

6. Skript varuje uživatele při změně nastavení databáze Oracle XE, kterou musí provést a kdy není pro K2 dostupná databáze. Většinou jde pouze o první spuštění skriptu.

pic_t024

7. Skript upozorňuje uživatele, že K2, ze které je spouštěno zálohování, čeká, až skončí zálohování.

pic_t025

8. Pokud je nastaven parametr ArchiveCount, odmažou se nejstarší soubory, aby před započetím zálohy v archivním adresáři zadaném v parametru ArchivePath zůstalo (ArchiveCount - 1) záloh.

9. Provede se záloha databáze.

10. Pokud je zadán parametr ArchivePath, provede se kopie souborů záloh do zadaného umístění, kde se ještě vytvoří adresář pojmenovaný podle data a času zálohy a v rámci tohoto adresáře další podadresáře ARCHIVELOG, AUTOBACKUP, BACKUPSET a ONLINELOG. Do tohoto umístění se zkopíruje obsah všech adresářů z BackupPath.

Obnovení zálohy

Obnovení zálohy se provádí pomocí standardního nástroje Oracle XE, který je v menu Oracle Express Edition -> Restore Database. Pokud je potřeba se vrátit do dřívějších stavů, nakopíruje se do umístění BackupPath soubory z patřičné zálohy. Před tímto úkonem je nutno zastavit databázi, protože jsou drženy soubory v adresáři ONLINELOG. Po nakopírování se opět použije stejný standardní nástroj Oracle XE pro obnovu databáze.